Po dlouhé době :-)

Dnešní první prázdninový den byl tak trošku ve spěchu. Děti se po pár měsících sešly se svou mamkou, celé setkání proběhlo tak nějak v klidu. Cestovat přes hodinu tam a ještě o trošku déle zpátky přes poledne teda nic moc....
V dalších dnech budeme balit věci na tábor (doufám, že odjedou všichni, někteří kašlou a hlásí bolesti v krku).
A  srovnávačka našich pěstouňat, nějak rychle to utíká. Horní fotka z našeho prvního setkání, spodní aktuální.

Škola...

Já: Tady paní učitelka píše, že neděláš domácí úkoly.
A: To není pravda!!!!
Já: Takže paní učitelka lže?
A: Jo, lže, opravdu, příísaháááám!!!!
Já: Dones dnešní úkol...
A: Žádný nemám, dostal ho jenom Lukáš, já fakt ne!!!

Po prohledání aktovky jsem našla tři :-( .

Lže, lže a lže....

    Zajímalo by mě, jak moc je to normální a jak moc to souvisí s LMR. 

Lže i ve věcech naprosto a úplně zbytečných. Nevím proč. Nechápu to. Nevím, jestli ji mám za to trestat, nebo to nechat být. Často vypadá, že sama věří tomu, co říká. 

Pár fotek ...

Loňské léto bylo krásné, děti poprvé spaly pod širákem.

Káji první školní den:

Verči narozeniny:

Dlabání dýní:

Jedna vánoční:

Lednový karneval:

Haničky zápis do školy:

Jedna lyžovací (Anetka):

Jaro

...vím, že není, ale venku to tak chvílema vypadá (nepočítám ranní škrábání předního skla) a hlavně, už se ho nemůžeme dočkat.


Za těch pár měsíců, kdy se tady neobjevil ani příspěvek, se toho hodně stalo.

Kája nastoupila v září do 1.třídy. Už byla šestá v pořadí, takže my-dospěláci jsme si to užívali celkem v klidu a bez stresu. Chyba. Karolínka zapomíná domácí úkoly, čipovku na obědy, pomůcky.... Jí to prostě vůbec nezajímá. Třídní důtka v pololetí je toho důkazem. Denně prolézám všechny sešity, notýsky a druhý den přinese poznámku, že neměla bruslení. Jsou věci, na které si děti musí pamatovat, nikde nejsou napsané.
Tancování v TS Ridendo pokračuje i v letošním školním roce. Zatím máme za sebou 1.soutěž. Narozdíl od školy ji tanec baví mnohem víc. Prostě blondýna.....

Hanička chodí letos do školky bez větších problémů. Skoro zmizela agresivita, učitelky ji víceméně chválí. Trvá ničení hraček, nůžky v ruce = pohroma.  Prostě dračice, která jde do všeho po hlavě a nikdy nikdo neví co udělá v další vteřině. Co nezměníme, je ment.retardace , v únoru byla u zápisu do speciální školy. Překvapilo mě, že chtějí po dětech číslice, písmenka.... Je jí 7.5 r a podepsat se neumí.

Jonáš už je velkej kluk :-) . Asi normální 8-leťák, ale mezi našima malýma vyniká. Jak výškou (140 cm), tak šikovností. Stejně jako Kája chodí tancovat (i když letos do jiné skupiny). Bála jsem se, že mezi 20 holčičkami se mu nebude líbit. No, líbí....
Občas pozorujeme známky něčeho, co se jeví jako puberta. Odmlouvá, diskutuje.... ale zatím to všichni zvládáme ve zdraví.

Anetka je pořád víla... Tichá, klidná, nekonfliktní. Ale taky úzkostná, z maličkostí vystresovaná. Křehoučká holčička. Moc toho nenamluví, zato se moc ráda mazlí. Ve škole se jí nelíbí. Ona ta naše spec. škola je taková zvláštní.... Ale snaha o přeřazení dětí na ZŠ nevyšla. Letos už netancuje, nesplnila požadavky její věkové skupiny. Bude jí deset, vypadá na 8, chová se na 5. Princezna malá.

Lukáš je šikovný kluk. Sice nevymyslí to, co bychom čekali od skoro 10-letého kluka. Ment. retardaci má na celý život. Ale snaží se. Moc se snaží. Někdy zlobí jako každý kluk. A to je dobře. Školu prý nenávidí. To asi k věku patří. Bohužel zatím není lepší řešení.

 Zuzanka - knihy, knihy a knihy...........

Verča - tady snad jen Baník Ostrava. Na podzim chtěla na zápas jet víc než bylo zdrávo. Až do Nového roku jsme jí čas zpestřili zákazem pc, mobilu...Byly to pěkné vánoce. Byla s náma, nejen vedle nás. 
Čekají jí přijímačky. Jestli je tak klidná jak vypadá, klobouk dolů.

Moje podzimní operace přinesla spoustu věcí.Kromě vyřešení zdr. problémů i zjištění sousty alergií. Potravinových i jiných. Takže my dospěláci jíme víceméně bez lepku, cukru.... manžel ze solidarity se mnou.
Zjistili jsem, že k životu nepotřebujeme rohlíky ani knedlíky. Dokonce ani brambory nebo rýži.

S jarem začínáme hledat kešky. Chci opravdové jaro.......

5.července

Dneska odpoledne jsme navšívili známé, kteří jsou nedaleko na chalupě, prošli se v lese.... počasí super, ani vedro, ani zima. Jen večer jsme trošku zmokli.

4.července

V létě skoro nepoužíváme jídelní stůl...vystačíme si s venkovním na terase. Jíme tady, pijeme kafe, děti malují... a doma je uklizeno :-) .

Kája celý den tancuje, vymýšlí si vlastní choreografie...kluci staví stavby z písku, hrajou si na policajty, všichni jezdí na kolech, koloběžkách...pohoda. Počasí mi maximálně vyhovuje, u nás je kolem 20 st. Na koupání to není. 

3.července

děti milují bublifuky, ale vydrží jim jen chvíli. Konečně jsme našli náhradní náplň za dobrou cenu, bubliny dělá parádní.

S Anetkou jsme dopoledne upekly tenhle výborný koláč, na plechu zbyl poslední řádek.

Kája s Jonášem už jsou zase doma.

2.července

Né, že by bylo nějaký vedro, ale neprší, teplota kolem 25 st., takže bazen musí vyzkoušet i ten, kdo tam ještě nevlezl. Voda byla studená (řekla bych až ledová). Děti tam vydržely asi 15 minut, jsou dobrý...(pak jsem je vytáhla úplně zmrzlý).

Podvečerní návštěva ortopeda mě nepotěšila. Mám utržený meniskus, tahání vody z kolene bolí a injekce  taky. Jenže na artroskopii nemám nějak čas ani chuť (zase tak strašně to koleno nebolí....). Stejně se tomu nevyhnu.

Kája s Jonášem se zítra vrací, už se mi po nich stýská. A těm třem "sirotkům" taky.....  :-) Taky by měly jezdit k nějaký babičce....

1.července

Tak zkusím každý prazdninový den zdokumentovat. Uvidím jak mi to půjde...
Ode dneška má Kessinka letní sestřih - už to bylo potřeba. Kája s Jonášem odjeli k babičce, holky se válí u moře. To se někdo má....
před:

a po:

Vysvědčení

jsme přežili všichni. Žádné překvapení se nekonalo, někdo se snažil víc někdo míň .... svoje děti známe.

Za vysvědčení děti dostaly nové plavky, tetovačky a slíbený výlet.
Modelka :-) :

Těžko říct kdo se na prázdniny těšil nejvíc - asi já! Žádné vstávání, svačiny, třídní schůzky a žehlení průšvihů.
Zcela vyječně jsem ráno vyfotila všechny naše děti - NIKDY se nemůžou VŠICHNI tvářit normálně....

Tak ještě to prázdninové počasí by to chtělo, bazén je napuštěný a zatím jednou testovaný minulý týden:

Kája poslední školkový den obrečela...najednou by do školky šla klidně i o víkendu (nebo to možná tvrdí proto, že ví, že tam nepůjde).
Na vyklizení čeká hromada kapsářů, kufříků a igelitek s překvapením.

Karolínka

... oslavila už šesté narozeniny. V září půjde do školy. Na jednu stranu je to velká holka, na druhou je (a bude) pořád tou nejmladší.... V kurzu je Hello kitty. Takže s koupí aktovky trošku otálíme a čekáme, jestli nevezme za vděk třeba kytičkama... Ale na dortu a přilbě nám kočička nevadí.

 Takhle to vypadalo v naší posteli poslední asi dva týdny. Naštěstí poslední zkouška je za mnou a tím i celý první ročník. Přiznávám, měla jsem velkou chuť to celé vzdát. Bylo to těžší než jsem čekala. Skloubit děti, rodinu, všechnu práci kolem neziskovky, atd.
P.S.Vědět, že si vytáhnu otázku domácího vzdělávání, tak se asi ani nenamáham se učit :-) .

A jedna fotka z poslední víkendovky v Horním Bradle. Počasí zase vyšlo parádně.....

Od včerejška si užíváme sluníčka, děti bazénu, večerního grilování. Začínáme zase bydlet venku.

Víkend

Celý víkend měly děti volno, doma jich moc nezůstalo :-) . Já jsem strávila spoustu hodin učením (navíc mám pocit, že vím, že nic nevím....). Bude to ještě hodně práce.

Dnešní podvečer jsme strávili v čajovně, někde jsem potřebovala dobít baterky a tohle je ideální způsob. Kalabasa, maté, klid pohoda, ....

Voda na spoustě místech působí vrásky spoustě lidem, jen u nás nikomu :-) . Ale tady je Chrudimka ještě malinká....

Máme toho moc.

Tolik, že nevíme, co dřív.

• Víkendové akce s pěstouny se staly téměř pravidelnými - přesto je každá akce jiná. Někdy jednodenní, jindy se protáhne na tři dny.  Program pokaždý jiný. Ale pokaždý je to fajn. 

• Do ukončení semestru mi chybí poslední zkouška. Včerejší dopadly překvapivě dobře (1,2).  Teď už jenom tu psychologii. Už aby to bylo za mnou.

• Venku leje, prší, vytáhli jsme nejdřív pláštěnky a holiny, pak i zimní bundy. Na rukavice snad nedojde.

•  Řešíme tábory, školy, kroužky, ztracené čipovky na obědy, zapomenuté sešity, lhaní, atd. Už je toho moc, těším se na prázdniny.

• Za 2 týdny odjíždějí VŠECHNY děti na víkendovku bez rodičů. Že bysme byli doma sami dva???? Tolik štěstí najednou jsme neměli už několik let :-) . 

•  Reklamujeme telefony jeden za druhým - asi moc telefonujeme :-) .

• Opravujeme brzy u jednoho auta za druhým - asi moc brzdíme. Já moc brzdím :-) . Na to, že nesnáším zvuk kovu na kov, ho slyším podezřele často !  

Rozhovor před pár dny:
Jela jsem s Jonášem nakoupit....
Já: Musíme do Billy, protože potřebuju něco, co jinde nemají. Sice to tam mají drahý a nechodím tam ráda, ale nedá se nic dělat.
Jonáš při odchodu z Billy: Napiš jim to tady! Je tady schránka s nápisem "Vaše problémy nás zajímají". Jak budou vědět, že se ti to zdá drahý, když jim to neřekneš. Když to budeš říkat jenom mě v autě, tak ti nepomůžu....i když bych moc rád!

Doma hodinové vysvětlování, že nepomůže ani napsat papírek "Zlevněte, prosím" :-) Protože .... co kdyby náhodou.......

Fotky jsou z víkendovek:

Jarní počasí

se občas ukáže, sníh je nenávratně pryč. I když poslední dny prší a prší....

Díky foťáku zkusím napsat co se u nás poslední měsíc dělo.

Po soutěži O rychnovský pohárek (2.místo) jsme strávili odpoledne na zámku v Častolovicích, krásné místo!

Někteří členové našeho rodinného týmu nepijou :-) . Nemám na mysli alkohol, ale prostě nic. Vodu, čaj, šťávu. Takže narazit na něco, co jim bude chutnat (a hlavně to má kohoutek) byla docela výhra. Chutná nám všem.....
VITAMINÁTOR

Čarodějnici jsme upálili o pár dnů dřív v Podlažicích. Super akce, která se vydařila, i když starost nám dělala předpověď počasí. Naštěstí se prudce ochladilo a začalo pršet o den později. Cela akce.

 Další setkání pěst. rodin - tentokrát pod hlavičkou ANR se konalo o týden později v Hlinsku. Bylo komornější, ale užili jsme si ho všichni.

A zatím bez fotek další stručné info:

• na zahradě nám vyrostla trampolína, o kterou děti zatím vedou boj - všechny se na ní nevejdou.
• začali jsme natírat nový zahradní nábytek - déšť nám to sice trošku komplikuje, ale snad se brzy zadaří a bude hotovo
• bydlí u nás choroby. Každý má jinou. Dva z devíti jsou zdraví. Překvapivě Jonáš s Kájou (= ti, kteří pravidelně odpadávají jako první). Někdo má chřipku, někdo zánět průdušek (dokonce takový, že po týdnu navštívil pohotovost). Většina zvrací..... Tak snad se dáme dohromady do dalšího víkendu. Teď si tak říkám co jsme dělali, než jsme se staly pěstouny. Momentálně nám vyplňují tyhle akce spoustu času. 
• Ve škole začalo zkouškové období. Tahle zpráva je možná ještě horší než ta předchozí. 
• Stahujeme knihy do čteček a hledáme kde je co zajímavého a zadarmo. Zatím nejsme moc úspěšní. 

Velikonoce

nebo vánoce?? Teploty kolem nuly, sněží.... na jaro to moc nevypadá.

V pátek jsme odjeli na plánovaný několikadenní výlet. Vypnout a odpočinout si. Myslím, že se to povedlo.
Slatina nad Zdobnicí:

Do chalupy pro 9 osob se nás vešlo i 13 . Pro velký úspěch pojedeme v dubnu ještě jednou. Jiné místo, stejná sestava. Tentokrát to vezmeme víc na sever.

V sobotu si Kája s Jonášem dovezli druhé místo z Hradce Králové. Doprovod jim dělal tatínek a další dvě chůvy  .  Na konci dubna pojedou tedy do Chomutova.... máme to trošku z ruky, cesta bude dlouhá.

Po návratu domů jsme nečekaně odhazovali asi 30 cm sněhu, abysme mohli vůbec zaparkovat.
Jarní výhled z okna....

Co dělám

blbě???

 Několik týdnů vysvětluju dětem, že ve středu jim dávám do školy dvě svačiny proto, že chodí z družiny do školního klubu, tak aby neměly hlad. Domů se dostanou až po 17 hod. První svačina = ve škole, druhá svačina = odpoledne v klubu. Je to tak těžké pochopit?? Proč sní VŠECHNO hned dopoledne a pak zvrací? Proč jim to neumím vysvětlit? Odkývnou, zopakují a za 2 hodiny neví nic. Bude to někdy lepší? Budou celý život potřebovat vedle sebe někoho, kdo jim řekne TEĎ co mají dělat? Nebo si na to někdy zvyknu já? Dávno už je nesrovnávám s dětmi, které mám doma a které jsou o pár let mladší. S dětmi, kterým dám jídlo do aktovky a VÍM, že ho sní až budou mít hlad. S dětmi, které nevolám na svačinu, protože VÍM, že si vezmou jídlo samy. Kterým v pravidelných intervalech nenalívám kelímek pití, aby neumřely žízní. Můžu naučit děti, aby uměly myslet? Náš život se dělí na ten "před příchodem dětí" a na ten "s jinými dětmi". Často přemýšlím, co jsme vlastně řešili za problémy s vlastními dětmi. A řešili jsme vůbec nějaké? Nemám pocit, že bychom  je nějak zvlášť vychovávali. Všechno šlo lehce, snadno, děti se naučily všechno tak nějak mimochodem a za provozu. Nikdy mě nenapadlo dětem vysvětlovat, že když nandám jídlo, mají si vzít lžíci. Věděli jsme, že pokud něco budou chtít vědět, zeptají se. Všechno jsme brali jako samozřejmost. Dneska už víme, že to tak všechny děti nemají. Víc si toho vážíme. A některé věci se snažíme naučit i ty ostatní. Cíleně naučit, vyloženě nadřít. Stojí to spoustu sil a výsledek je nejistý. Někdy to vyjde, většinou ne. A přesto opakujeme a  vysvětlujeme.
 Děti jsou začarované. Jako tři skřítci, kteří si vydrží hodiny a hodiny hrát s jednou věcí, poslechnout na slovo. Doslova a do písmene. Cokoliv řekneme, bez řečí udělají. Nikdy neodmlouvají, nikdy je nenapadne práci ošidit. Vyvažují tu větší skupinu našich dětí, které nám dávají denně najevo, že žijí život svůj vlastní.
 Někdy si říkám, co to je normální dítě... je to něco, co my doma asi nemáme :-) . Nijak zvlášť nám to nevadí. Dávají nám možnost poznat jiný svět.
                                               

Na jaro

to zatím nevypadá. Bohužel. Vyšší teploty bysme uvítali všichni. Třeba by někomu "rozmrznul signál" - a Jonáš to tentokrát není.
Ten se ptal při včerejší pohádce O perníkové chaloupce: "Proč tatínek odvedl děti do lesa, když je mohl dát někomu do pěstounské péče?" Hezky se na našich dětech podepisujeme :-) .
Já jsem strávila víkend mimo domov. Sama . Tedy úplně sama ne, ale bez rodiny. Víkend předsedů ANR ČR se konal v hotelu Panorama v Blansku. Kromě školení došlo i na relax ve welness centru. Kdyby to bylo častěji, vůbec by to nebylo na škodu!

"Ridenďáci" měli své první vystoupení. Naštěstí v Hlinsku. Skončili první  , šikulky. Verča je převlíkala, česala a hlídala. A asi i pořádně fandila.

 Tuto sobotu čeká děti postupové kolo CDO v Hradci Králové. V případě postupu Chomutov....