Co dělám




blbě???

 Několik týdnů vysvětluju dětem, že ve středu jim dávám do školy dvě svačiny proto, že chodí z družiny do školního klubu, tak aby neměly hlad. Domů se dostanou až po 17 hod. První svačina = ve škole, druhá svačina = odpoledne v klubu. Je to tak těžké pochopit?? Proč sní VŠECHNO hned dopoledne a pak zvrací? Proč jim to neumím vysvětlit? Odkývnou, zopakují a za 2 hodiny neví nic. Bude to někdy lepší? Budou celý život potřebovat vedle sebe někoho, kdo jim řekne TEĎ co mají dělat? Nebo si na to někdy zvyknu já? Dávno už je nesrovnávám s dětmi, které mám doma a které jsou o pár let mladší. S dětmi, kterým dám jídlo do aktovky a VÍM, že ho sní až budou mít hlad. S dětmi, které nevolám na svačinu, protože VÍM, že si vezmou jídlo samy. Kterým v pravidelných intervalech nenalívám kelímek pití, aby neumřely žízní. Můžu naučit děti, aby uměly myslet? Náš život se dělí na ten "před příchodem dětí" a na ten "s jinými dětmi". Často přemýšlím, co jsme vlastně řešili za problémy s vlastními dětmi. A řešili jsme vůbec nějaké? Nemám pocit, že bychom  je nějak zvlášť vychovávali. Všechno šlo lehce, snadno, děti se naučily všechno tak nějak mimochodem a za provozu. Nikdy mě nenapadlo dětem vysvětlovat, že když nandám jídlo, mají si vzít lžíci. Věděli jsme, že pokud něco budou chtít vědět, zeptají se. Všechno jsme brali jako samozřejmost. Dneska už víme, že to tak všechny děti nemají. Víc si toho vážíme. A některé věci se snažíme naučit i ty ostatní. Cíleně naučit, vyloženě nadřít. Stojí to spoustu sil a výsledek je nejistý. Někdy to vyjde, většinou ne. A přesto opakujeme a  vysvětlujeme.
 Děti jsou začarované. Jako tři skřítci, kteří si vydrží hodiny a hodiny hrát s jednou věcí, poslechnout na slovo. Doslova a do písmene. Cokoliv řekneme, bez řečí udělají. Nikdy neodmlouvají, nikdy je nenapadne práci ošidit. Vyvažují tu větší skupinu našich dětí, které nám dávají denně najevo, že žijí život svůj vlastní.
 Někdy si říkám, co to je normální dítě... je to něco, co my doma asi nemáme :-) . Nijak zvlášť nám to nevadí. Dávají nám možnost poznat jiný svět.
                                               

Na jaro

to zatím nevypadá. Bohužel. Vyšší teploty bysme uvítali všichni. Třeba by někomu "rozmrznul signál" - a Jonáš to tentokrát není.
Ten se ptal při včerejší pohádce O perníkové chaloupce: "Proč tatínek odvedl děti do lesa, když je mohl dát někomu do pěstounské péče?" Hezky se na našich dětech podepisujeme :-) .
Já jsem strávila víkend mimo domov. Sama Smile-tpvgames.gif. Tedy úplně sama ne, ale bez rodiny. Víkend předsedů ANR ČR se konal v hotelu Panorama v Blansku. Kromě školení došlo i na relax ve welness centru. Kdyby to bylo častěji, vůbec by to nebylo na škodu!

"Ridenďáci" měli své první vystoupení. Naštěstí v Hlinsku. Skončili první Smile-tpvgames.gif , šikulky. Verča je převlíkala, česala a hlídala. A asi i pořádně fandila.





 Tuto sobotu čeká děti postupové kolo CDO v Hradci Králové. V případě postupu Chomutov....

Konec zimy

probíhá hodně rychle. Už aby tady bylo jaro....

Nestíhám moc fotit a už vůbec psát. Tak zkusím stručně shrnout události posledních týdnů.

  • Schůzka s bio-rodiči proběhla tentokrát v klidu. Doma jsem sice zjistila, že až tak v pohodě děti nejsou, ale vysvětlili jsme si to, obešlo se to bez řevu.
  • Soud už tak v klidu neproběhl. Arogance právního zástupce matky nezná mezí. Nařízené jsou další výslechy, datum dalšího stání zatím neznáme, ale dřív než za pár měsíců to snad nebude.
  • Haničce nejspíš přestávají zabírat léky, v noci skoro nespí. Kontrola na psychiatrii je až koncem dubna.....
  • Podařilo se zřídit místní klub ANR v Hlinsku. První schůzku máme za sebou. Plán na rok hotový. Smlouvu na pronájem prostor podepsanou.
  • Rozjíždíme činnost další neziskovky, tentokrát v rámci kraje. Křídla pro pěstouny o.s. Na webovkách se pracuje, zatím funguje stránka na Fb .
  • Když jsme byli přednášet na přípravě budoucích pěstounů, překvapilo mě, kolik jich bylo. Podstatně víc, než když jsme na přípravě seděli tenkrát my..... Ale to je jenom dobře. 
  •  Jonáš byl vyšetřený v Ped-psych poradně. Závěr: inteligence v pásmu nadprůměru, porucha koncentrace, susp. Aspergerův syndrom. Zatím moc nevím, jak s touto informací naložit. Jestli ho dál nechat vyšetřovat nebo to nechat být. Pravda je, že určité rysy Asp. má. Otázka je, jestli nám k něčemu bude to VĚDĚT. Daleko víc mě zaujal článek o indigových dětech . Na tyhle věci nevěřím. Ale ta charakteristika je skoro přesná... 
  • Spotřeba nafty 9-místného auta je velká. Větší než by se nám líbilo. Bohužel to auto potřebujeme. Ve chvílích, kdy jedu sama, nebo s jedním, dvěma dětmi jedeme sice pohodlně, ale ta cena....  Takže jsme rozšířili náš vozový park o něco menšího - a hlavně o něco, co bude jezdit levněji. 
značce zůstáváme věrni :-) 


  • Štěňata jsou všechny u nových majitelů. Děti všechny odchody obrečely. Ale dalšího pejska už ne... i když byli krásní :  
                                            

  • Jestli budeme někde rozšiřovat chov, bude to na tomhle poli: 





  •   A venku KONEČNĚ  svítí sluníčko, hned je líp......  
                           
i když sníh ještě úplně neroztál a ranní teploty jsou pod nulou .