Poslední

zářijový víkend. Vyšel parádně. Počasí tak akorát, déšť vyšel přesně na noc.

Sobotní výlet na radostínské rašeliniště byl vyjímečný z několika důvodů. Nijak zvlášť plánovaný. O to hezčí... Večer jsme měli špinavé boty, bolavé nohy a někdo i o čem přemýšlet.

Nějaká fotka možná bude. Ale jistá si nejsem.... fotil převážně Jonáš :-) .

Nedělní návštěva u budoucích pěstounů. Snad tedy projdou přípravou, která jim začíná příští týden. Jsou to fajn lidi, přála bych jim to (kdo chce kam ... :-) ...) . Trošku jsme s Jirkou vzpomínali, jaké pocity jsme měli tenkrát my. Nejspíš to byla stejná směs strachu, obav, vzrušení .... a těšení se.Snad jsme od nich trošku obav odvezli, vždyť se není čeho bát.
Od "naší" přípravy uteklo 2.5 roku. Přijde mi to tak strašně dávno.....

Všední dny

jsou si hodně podobné. Proto je těžké vzpomenout si, co který den.... možná by stačilo si vzpomenout aspoň CO se stalo a nestalo... :-)

Ve škole žádná velká změna, na první říjnový den mám naplánované stkání s třídní učitelkou.

V pátek tu byl s námi děda - cyklista :-) . Jonášovi se výlet s ním líbil.

Navečer měli ještě děti první taneční trénink v letošním školním roce. Letos se k Anetce a Káje přidal i Jonáš (uvidíme jestli ho to bude bavit, ale sám chtěl......).

Uvědomění si, jak moc dokáže pomoct setkání s lidmi, kteří nám rozumí, kteří jsou opravdu s námi a ne "jen" vedle nás.... Jak moc to může znamenat.

Foto dodám.....

Pondělí

Dneska zůstal doma Jonáš se Zuzkou.
Zuzka od pátku zvracela, naposledy včera. tak dneska chtěla odpočívat, do školy se prý necítí :-) .
Jonáš má slušnou rýmu, možná i teplotu a navíc ve škole tři hodiny plavání. Tak jsme četli, hráli, koukali na televizi a hlavně povídali (= on povídá, já poslouchám :-) ) . A pak že jsou holky víc ukecaný :-) Jak který.....
Zajímavá debata na téma: Proč si nemůžu dělat co chci :-) . Do určité chvíle je to jasný, pak člověk trošku znejistí a nakonec si položí sám sobě otázku jestli to dítě nemá tak trošku pravdu.Jestli po něm nechceme moc zbytečných věcí, bez kterých by se klidně obešlo....jestli neprudíme tak trošku víc, než je nutné....

(napsáno 24.9.)

Už tři

týdny chodí děti do školy.
 A samozřejmě dvě nejmladší do školky, ale ty se těší, neřešíme tam (zatím) žádné problémy, takže se tém momentálně nezabýváme.Ten čas teprve přijde....
Ale zpátky ke škole:
Lukáš vypadá, že se trošku probral. Píše slušně (za cenu odpoledního opakování písanky), počítání je horší. Překvapilo mě, že sám od sebe přijde, abych mu dala víc příkladů. U psaní ta dvě odpoledne jsou strašně znát, tady to pomůže taky. Překvapilo mě, že si to sám uvědomuje. Čtení nezapomněl :-) . Co nezvládá (ani Anetka ne), jsou takové ty praktické věci (Mám mokré boty, co udělám? Vezmu jiné, nebo to minimálně někomu řeknu. Ne, on si vezmě ty mokré....nepřemýšlí nad tím. )
Ráda bych měla recept na to, jak přinutit dítě přemýšlet.
Anetka je na tom hůř. Nejde jí ani psaní, ani počítání. Čtení taky moc ne. Přestává mluvit a stahuje se do sebe. Do školy nechce, prý se jí tam nelíbí. Navíc jí nějaká dobrá duše ve škole říká, že není naše.... je i není. A ona to dobře ví. Tak jsme to probrali s dětmi znovu se závěrem, že stejně patříme k sobě všichni a názor někoho dalšího nám může být ukradený (i když nás mrzet může).

Ostatní chodí do školy za zábavou :-) . Popovídat s kamarády, zahrát si v družině a občas se i něco naučit. Ale ani u Jonáše, ani u holek to nejspíš není priorita a hlavní náplň školní docházky. Přeju jim to. Mají to jednodušší.

Začínají nemoce. Někdo má rýmu jako trám (Jonáš), někdo zvrací (Zuzka). Zatím to není nic hrozného. Ale je čas nakoupit zásoby Olynthů, tymiánu a papírových kapesníků.

Ve čtvrtek ráno jsem přišla k zamrzlému autu. Nepříjemné překvapení. Škrabku někde doma máme, pohledáme :-). Zatím Billa karta posloužila výborně. Skoro denně topíme.

V pátek nastal trošku krizový scénář. Veronika odjížděla se školou na dva dny do Prahy, já jsem jela na celý den do školy, marodi zůstaly doma. Zvládli jsme to všichni výborně.
 Jen jestli já jsem se nepřecenila se školou. První seminárka je napsaná jen zhruba a už je tu zadání další, tentokrát na patnáct stránek. Ještěže téma mi není až tak vzdálené - Domácí vzdělávání :-) . Neznám názor profesorky na tenhle způsob výuky, nerada bych se dostala do kontroverze.

V sobotu proběhla první oficiální přípravná schůzka k založení sdružení. Uvidíme jak to bude pokračovat.

V neděli dopoledne cvičák s Bony, odpoledne les, houby, děti, psi...... a večer jsem zjistila že dvojčata neudělala domácí úkol. Lukáš ho dopsal, Anetka ne........ po třech pokusech jsem to vzdala.

Není čas (ani chuť) psát každý den. Ale jednou za týden je - pro někoho tak sklerotického - málo. Zkusím aspoň po 3-4 dnech něco málo .......

(napsáno 23.9.)

Víkend

za námi.

V sobotu dopoledne měla tanční skupina valnou hromadu. Nové informace vcelku žádné nejsou (možná je to dobře, vloni fungovali výborně). Jenom jsem nalomená, jestli tam Anetku přece jen nedat. Ve škole toho má plný kecky, nemohla by jet na 2-3 soutěže, ale tréninky jí bavily....

Odpoledne přijela babička, děda, Péťa a Fifinka :-)
Při odpolední procházce jsme našli košík hub. Takže už rostou ...

Návštěvu cvičáku s Bony odkládám celé prázdniny. Ale všechno chce svůj čas a protože poslední dobou se problémy jen hrnou, tak aby jich bylo ještě víc, udělaly jsme si tam výlet. Klasika - já a pes :-) . Ale byly to hodně příjemně strávené 3 hodiny. A třeba se tam i něco naučíme.....Takže za týden půjdeme znovu.
Jen ta únava potom byla docela velká.....

Další čtyři

dny utekly tak rychle, že jsem nestihla ani nic napsat.
Zkusím to shrnout teď (a hlavně si vzpomenout...).

Škola:
Až na dvojčata to děti zvládají slušně....dokonce zatím ráno vstávají bez problémů. Spát chodí - zvlášť někteří- dost pozdě.
Jeden den jsem byla ve škole.... asi v úterý (už začínám tápat :-) ). Anetka i Lukáš jsou "lehce" mimo, nestíhají hlavně psaní - opis, diktát .... matematika taky nic moc. Jediné čtení nezapoměli (paní učitelka neví proč zrovna tohle a já to vím :-))) ). Zatím ještě pořád trvá únava. Kolikrát nezvládnou udělat ani úkoly. Ve škole ví, že to nehrotím a když to nejde, tak to prostě nejde......
Ale Jonáš !! Doteď měl školu za tu nejnudnější záležitost v jeho životě a chtěl tam chodit asi hlavně proto, aby doma náhodou nedostal nějakou práci :-) . Tenhle týden byl k němu do lavice přesunut nový spolužák, který česky mluví jenom hodně málo (Jonáš anglicky vůbec - tak si asi moc nepokecají), aby mu J. pomáhal. A ono to funguje! J. najednou do školy MUSÍ, aby to V. všechno připoměl, vysvětlil, poradil..... Výborná taktika od učitelky. Nevím, jestli jí k tomu vedla nuda Jonáše, nebo vlastní zoufalství, že sama nestíhá :-) Ale je to jedno. Jonášova hláška dneska ráno: "Musím do školy! Sice mě tam nic novýho nenaučí, ale V. by se po mně sháněl." :-) Jsem zvědavá jak dlouho mu to vydrží.

Dva dny lilo jako z konve. I procházky se psem byly zkráceny na nezbytné minimum.

Kája měla hlad a byla jí zima. Co dřív? Najednou to jde taky :-) .

Ve čtvrtek Karolínce zaplomboval zubař přední zub a tři děti prohlédla oční doktorka. Anetka s Lukášem můžou dát nosit na očních to, co doteď, Veronice jsem dávala vyměnit sklo (a až ted jsem si vzpoměla, že jsem brýle nevyzvedla z optiky).

Já se učím ruská slovíčka a s několika výbornými lidmi zvažujeme realizaci jednoho projektu. O tom třeba jindy :-) .

Pár fotek z dnešního rána, místy byla ještě mlha, ale sluničko svítilo.

10.září

Ráno se dětem dobře vstávalo, po víkendu odpočatí.... Jenom Anetce se nechtělo. Ve škole už to dře. Nápadně mi to připomíná situaci před rokem, ale zatím si říkám, že to třeba zvládne. Podvědomě to ale cítím jinak...... Ve škole nestíhá, nejspíš se nesoustředí, nevím. Odpoledne má dodělat to, co ve škole nestihla. Nedodělá to ale ani doma, protože tady to nestihne taky. Dneska nebyla tolik unavená, takže dodělávala resty do 18 hodin. A stejně ne všechny. Bylo vidět, že jí to mrzí, ale vzdát to nechtěla. Spoustu úkolů jsme obrátili v žert, zasmály jsme se u toho....ale stejně víme....Já prostě nechápu co ve škole ty 4-5 hodin dělají !!!! Proč doma to jde líp???

Jonáš si stěžuju na strašnou nudu v hodinách, přestávky prý snáší líp :-).

Lukáš prý DOBRÝ .... víc to nerozebírá. Na dopisování mívá pár věcí, takže celkově asi stíhá.

Chtěla jsem počkat do konce září, ale musím si domluvit schůzku ve škole na někdy dřív.

Nedostatek výtvarné výchovy se podepisuje na Zuzce a Káje, dohánějí to doma.
Papír nemohly asi najít (nabo se spíš nenamáhaly).
Vyzdobily jedna druhou :-) .
Kytičku si obtiskly, aby měly stejnou. Kája nad kotníkem, Zuzka na stehně. 

8.-9.září

Po náročném týdnu nás dostihla únava. Už jenom to, že MUSÍME vstávat brzy, děti MUSÍ dělat úkoly......Dneska se nám nechtělo NIC. Tak jsme si ho užili :-) .
Žádná organizovaná zábava, každý si dělal co chtěl, kdy chtěl a zítra s radostí uklidím drobky z gauče a plné odpadkové koše :-) . Na víkend bylo prostě vyhlášeno volno. Bez rozdílu pro všechny. I to je někdy potřeba....

7.září

První školní den. Ne dětí, ale můj. Po té spoustě let, kdy jsem nemusela čekat na zvuk školního zvonku, abych se mohla napít. Netušila jsem, že volně položený mobil na lavici může někoho tak moc šokovat :-) . Váhala jsem do posledního dne, ale riskla jsem to. Připadala jsem si jak ve filmu Marečku, podejte mi pero :-) .
Jsem asi fakt stará - už se to nezdá jenom mým dětem, ale i mě.
Už na střední škole jsem měla problémy tupě poslouchat a přitakávat s někým jen proto, že je to UČITEL.
Vždycky jsem měla sklony k debatám, diskuzím a pokud jsem měla pocit, že pravda je na mojí straně, byl to vždycky boj. Většinou dost nerovný....pro ten další mě to ale odradilo jen málokdy.
Musím ale přiznat, že dnešní den dopadl skoro přesně podle mých očekávání. Momentálně mám jen daleko intenzivnější pocit, že tohle já nedám.....

Jdu si někam přečíst, co to je filozofická úvaha.....abych věděla, jak má vypadat to, co mám napsat.
Nevím jak....navíc slohová cvičení nebyla nikdy mojí silnou stránkou.
Kam já jsem to vlezla.......

Ale přece se nevzdám, ne? Aspoň ne hned :-) .  Tak jdu shánět učebnice .....

6.září

První půlku dne jsem příjemně strávila v Pardubicích :-) .

Druhá polovina dne taky nebyla špatná.
Školkové holčičky celé odpoledne běhají venku.
U kluků a Anetky ASI vzdávám kroužky. Škola, družina, školní klub ..... a je večer.
Do Pohody můžou jít kdykoliv, dělat tam co chtějí a být tam libovolně dlouho. Značka ideál.
Nevím z čí iniciativy tam dneska udělaly i část domácích úkolů :-) .

Paní učitelka mi prý vzkazuje, že mám dětem opravit včerejší domácí úkoly. Já to tušila ... .

Lukáš dostal jedničku z básničky, kterou neuměl.
Přihlásil se proto, aby věděl, co se stane, když jí nebude umět a učitelka ho vyvolá.
Bez komentáře.

V. a Z. se denně dohadují, kdo bude vozit sousedovic miminko. Zatím se střídají.
Sousedka nás miluje.
Čekám, kdy mě začnou přesvědčovat, že něco tak malého a ubrečeného by se nám doma taky hodilo.
Čekám, kdy je budu muset přesvědčovat, že fakt nehodilo !!

5.září

 Váhám, jestli dvojčatům opravit domácí úkol (= celý přepsat), protože to, co dokázaly napsat nějak nemůžu strávit (a to jsem si myslela, že mě už nic nepřekvapí).  Nebo to risknout a vystavit infarktu ještě učitelku. A byla bych ráda, kdyby zrovna tahle nám dlouho vydržela :-) .

Docela by mě zajímalo jestli mají děti psát úkoly samy nebo jim je mám diktovat (při počtu dětí, které ve škole máme, mě to napadlo asi brzy.........). Nikdy dřív jsem tohle neřešila! Ale dnešek mě dorazil.
Mám to vyfocené, jestli seberu odvahu, fotku možná vložím.

"Trojka" chodí do družiny. Přihlášky tam máme, tak je tam posílám. Zatím nikdo neřekl, že je nepřijímají :-) .

Anetka i Lukáš jsou odpoledne strašně unavení... tak snad je to jen teď na začátku a přejde je to.
V plánu jsme měly dva kroužky, ale nevím, nevím..... do pátku máme na rozmyšlení.Takže času dost :-) .
Škola a družina jim dávají slušně zabrat. Na další organizovanou zábavu by se mi taky mohly vykašlat.
     Zlaté loňské učení doma.

Jonáš není unavený NIKDY !!! Perpetuum mobile v akci..... nechápu to. Na jeho domácí úkoly si pořídím lupu. Malá písmenka zdůvodní tak, že je to rychlejší....no, asi jo. Jenom přečíst se to moc nedá.
Navíc psaní vylepšuje stylem pero-tužka , jedno slovo tak, druhé jinak. Prý to sešitu sluší.....
Taky by si asi první stránka sešitu zasloužila zdokumentování.
Sešity podepisuje : JONÁŠ RYS ZVÍŘE .
Mě jednou stejně raní mrtvice......

Káje se ve školce líbí... víc než jsme čekali! Zatím..... jen to spaní "po o" se jí nelíbí. Ví, že protestovat je ztrátou času a energie. Tohle pochopila brzy.

Na Haničku zatím samá chvála!!!! Nikoho nepokousala a nikomu nesnědla oběd. Šikovná holka :-) .


 

4.září

První den, kdy jsou všechny děti větší část dne pryč. Kdy jsem doma sama. Zatím to jde, máme uklizené prádlo :-) . Zbytek týdne už není tak volný, nudit se asi nebudu.

Odpoledne byly děti (vybraná elita složená s kluků a Anetky :-) ) poprvé ve Školním klubu. Prý hrály hry na počítačí a DOBRÝ. Moc jsem se toho nedozvěděla, ale když dobrý, tak dobrý :-). Jonáš nechtěl ani domů....

Jen ty úkoly jsem nečekala tak brzy! Nechce se mi do nich možná víc než dětem. Zatím ještě jedeme v modu "prázdniny".

3.září

První školní den.
Nebyl až tak očekávány zmatek a chaos.... rok od roku je to lepší . Dokonalosti dosáhneme s nástupem nejmladších do posledních ročníků :-) .
Sice jsme do školky zapomněli vzít pyžama a během celého dne mezi nákupy školních pomůcek a obalováním tisice sešitů řešili problémy s přijetím dětí do školní družiny, ale žádná tragedie.
První školní den a už jsem strávila nějaký čas v ředitelně (to ta družina...)  :-) . Snad to k nečemu bude.
    Někdo to stejně odnese.....

2.září

 Od rána den nic moc. Zataženo, žádné plány na poslední prázdninovou neděli.
 Po obědě jsme narychlo vymysleli výlet. Jen tady po okolí.
 Bylo to lepší než jsme čekali :-) .

 Prohlídli jsme si pohádkovou vesničku .

 Podívali se na Blatiny .

 A po dlouhé době taky sem .

Pár fotek ze zpáteční cesty:

Domů jsme přijeli až kolem osmé, z malých špín udělali děti . Zítra jim to začne, až je mi jich líto. Jsou zvyklí být celé dny venku, dělat to, co je baví a co se jim zrovna chce. Jejich socializace by mohla počkat .... tak o měsíc..... :-))) . Že by se ve škole taky mohly něco naučit, u mladších moc nepředpokládám.
                   (Zato starší bych -zvlášť po dnešku- vystřelila přinejmenším na Mars ).

.....

Udělat první krok je hodně těžké. Někdy může být ještě o trošku těžší nabízenou ruku přijmout.
                                      Obojí stojí hodně síly a sebezapření.
                             K překročení vlastního stínu je třeba víc než chtít.
                                      Ale první krok je prostě .......  první .
                       

1.září

Dneska se za námi přijeli podívat babička s dědou. Měly jsme radost všichni, včetně dětí.
 Nezklamala Anetka, chodila na kontroly v pravidelných intervalech :-) . Co kdyby je napadlo nacpat mě do kufru auta a odvézt....... 

                    A zase bez fotek . Dneska mě to mrzí.

P.S. Děti večeřely párky, olizovaly se až za ušima :-))))