Už tři

týdny chodí děti do školy.
 A samozřejmě dvě nejmladší do školky, ale ty se těší, neřešíme tam (zatím) žádné problémy, takže se tém momentálně nezabýváme.Ten čas teprve přijde....
Ale zpátky ke škole:
Lukáš vypadá, že se trošku probral. Píše slušně (za cenu odpoledního opakování písanky), počítání je horší. Překvapilo mě, že sám od sebe přijde, abych mu dala víc příkladů. U psaní ta dvě odpoledne jsou strašně znát, tady to pomůže taky. Překvapilo mě, že si to sám uvědomuje. Čtení nezapomněl :-) . Co nezvládá (ani Anetka ne), jsou takové ty praktické věci (Mám mokré boty, co udělám? Vezmu jiné, nebo to minimálně někomu řeknu. Ne, on si vezmě ty mokré....nepřemýšlí nad tím. )
Ráda bych měla recept na to, jak přinutit dítě přemýšlet.
Anetka je na tom hůř. Nejde jí ani psaní, ani počítání. Čtení taky moc ne. Přestává mluvit a stahuje se do sebe. Do školy nechce, prý se jí tam nelíbí. Navíc jí nějaká dobrá duše ve škole říká, že není naše.... je i není. A ona to dobře ví. Tak jsme to probrali s dětmi znovu se závěrem, že stejně patříme k sobě všichni a názor někoho dalšího nám může být ukradený (i když nás mrzet může).

Ostatní chodí do školy za zábavou :-) . Popovídat s kamarády, zahrát si v družině a občas se i něco naučit. Ale ani u Jonáše, ani u holek to nejspíš není priorita a hlavní náplň školní docházky. Přeju jim to. Mají to jednodušší.

Začínají nemoce. Někdo má rýmu jako trám (Jonáš), někdo zvrací (Zuzka). Zatím to není nic hrozného. Ale je čas nakoupit zásoby Olynthů, tymiánu a papírových kapesníků.

Ve čtvrtek ráno jsem přišla k zamrzlému autu. Nepříjemné překvapení. Škrabku někde doma máme, pohledáme :-). Zatím Billa karta posloužila výborně. Skoro denně topíme.

V pátek nastal trošku krizový scénář. Veronika odjížděla se školou na dva dny do Prahy, já jsem jela na celý den do školy, marodi zůstaly doma. Zvládli jsme to všichni výborně.
 Jen jestli já jsem se nepřecenila se školou. První seminárka je napsaná jen zhruba a už je tu zadání další, tentokrát na patnáct stránek. Ještěže téma mi není až tak vzdálené - Domácí vzdělávání :-) . Neznám názor profesorky na tenhle způsob výuky, nerada bych se dostala do kontroverze.

V sobotu proběhla první oficiální přípravná schůzka k založení sdružení. Uvidíme jak to bude pokračovat.

V neděli dopoledne cvičák s Bony, odpoledne les, houby, děti, psi...... a večer jsem zjistila že dvojčata neudělala domácí úkol. Lukáš ho dopsal, Anetka ne........ po třech pokusech jsem to vzdala.

Není čas (ani chuť) psát každý den. Ale jednou za týden je - pro někoho tak sklerotického - málo. Zkusím aspoň po 3-4 dnech něco málo .......

(napsáno 23.9.)

Žádné komentáře: