Další čtyři

dny utekly tak rychle, že jsem nestihla ani nic napsat.
Zkusím to shrnout teď (a hlavně si vzpomenout...).

Škola:
Až na dvojčata to děti zvládají slušně....dokonce zatím ráno vstávají bez problémů. Spát chodí - zvlášť někteří- dost pozdě.
Jeden den jsem byla ve škole.... asi v úterý (už začínám tápat :-) ). Anetka i Lukáš jsou "lehce" mimo, nestíhají hlavně psaní - opis, diktát .... matematika taky nic moc. Jediné čtení nezapoměli (paní učitelka neví proč zrovna tohle a já to vím :-))) ). Zatím ještě pořád trvá únava. Kolikrát nezvládnou udělat ani úkoly. Ve škole ví, že to nehrotím a když to nejde, tak to prostě nejde......
Ale Jonáš !! Doteď měl školu za tu nejnudnější záležitost v jeho životě a chtěl tam chodit asi hlavně proto, aby doma náhodou nedostal nějakou práci :-) . Tenhle týden byl k němu do lavice přesunut nový spolužák, který česky mluví jenom hodně málo (Jonáš anglicky vůbec - tak si asi moc nepokecají), aby mu J. pomáhal. A ono to funguje! J. najednou do školy MUSÍ, aby to V. všechno připoměl, vysvětlil, poradil..... Výborná taktika od učitelky. Nevím, jestli jí k tomu vedla nuda Jonáše, nebo vlastní zoufalství, že sama nestíhá :-) Ale je to jedno. Jonášova hláška dneska ráno: "Musím do školy! Sice mě tam nic novýho nenaučí, ale V. by se po mně sháněl." :-) Jsem zvědavá jak dlouho mu to vydrží.

Dva dny lilo jako z konve. I procházky se psem byly zkráceny na nezbytné minimum.

Kája měla hlad a byla jí zima. Co dřív? Najednou to jde taky :-) .

Ve čtvrtek Karolínce zaplomboval zubař přední zub a tři děti prohlédla oční doktorka. Anetka s Lukášem můžou dát nosit na očních to, co doteď, Veronice jsem dávala vyměnit sklo (a až ted jsem si vzpoměla, že jsem brýle nevyzvedla z optiky).

Já se učím ruská slovíčka a s několika výbornými lidmi zvažujeme realizaci jednoho projektu. O tom třeba jindy :-) .

Pár fotek z dnešního rána, místy byla ještě mlha, ale sluničko svítilo.